­­

 „Sagarika znamená malý oceán.

 

         Jsi stejně široká, stejně nekonečně hluboká jako oceán. Jsi přesně jako oceán, z vnějšku v neustálém pohybu, proměnlivá, zvlněná a uvnitř absolutně tichá a klidná. Taková je povaha věcí. To je BYTÍ. Stačí prostě souhlasit, přijmout život takový, jaký je, přijmout sebe takovou, jaká jsi. Z toho, co se nikdy nemění, na povrchu nic netrvá. Tak zní evangelium, je to dobrá zpráva, to největší požehnání. Život je dobrodružství, obrovské hřiště. Barevná říše divů plná nekonečných možností, které můžeme zkoumat, prožívat a díky nimž můžeme růst. A stejně jako oceán se neustále sám obnovuje. Přesně stejně jako oceán je naplněný vším, někdy bouřlivý, jindy klidný, někdy se otřásá silnými bouřemi a jindy ho laská mírný větřík. Ale bez ohledu na to, co se děje, zůstává oceán vždy oceánem. Bez ohledu na to, jak vypadá tvůj život, jsi tím, kým jsi: Bohem, tím nejvyšším.  

 

         Vystup tedy z mysli a buď! Vystup z myšlenek a žij! Dívej se! Pozoruj, vnímej, jak to je, a říkej pravdu. Tehdy uvidíš realitu života, to, čím je, a jak tím je. Souzni s tím, poddej se TOMU bez čehokoli osobního, bez vlastních přání, bez představ, jaké by to mělo být. Uvolni se! Nech to být, jak to je, a staneš se nejšťastnějším stvořením na Zemi. V takovém stavu uvolnění jsi jedním s Bohem. V podobném stavu nevědění jsi doma. Zde tvé srdce exploduje a potěší se. Tvé bytí září v rytmu existence. To je to, čím jsi. To je to, co je. Je to vlna, z níž se stává oceán. Ego, jež mizí v Bohu. Tehdy je zcela lhostejné, jakou podobu nebo jaké skupenství na sebe vlny berou. Stále zůstávají oceánem. Tehdy je úplně jedno, jaký pocit, jaký tělesný vjem, jakou zkušenost právě prožíváš. Stále jsi Bohem. Toto vidění je osvobozením, toto pochopení je osvícením.

 

        

Jsi tím, kým jsi. Je to, jak to je. Jsi vším a ničím –

 

jedno s tím, co je,

 

lidská, živá,

 

malý božský oceán – Sagarika

 

 

V lásce,

Samarpan“